Tichým krokem kráčí strach

(...) Ten kdo má rád vskutku krvavé historie, měl by ovšem tuto knihu obejít. Před sto lety stačilo čtenářům pouhé nadpřirozeno, dotek se záhrobním světem, disputace o existenci duchů. (...) Atmosféru svazku velmi zdařile a nápaditě dokresluje výtvarný doprovod Pavla Růta. Ten z knihy činí vizuální klenot.

(...) Svazek odkládáme s pocitem, že i na prahu třetího tisíciletí jsou v nás schopni vyvolat bouřlivé emoce nejen technologičtí hrdinové z rodu Supermana, ale i trýzněné oběti nočních můr, a že finální hrůzou jsou ty nejniternější aspekty lidské mysli, které zůstávají neměnné.

(...) Fantastické povídky George Eliotové, Lanoe Falconerové, Violet Huntové a Edith Whartonové (ve skvělém překladu Stanislavy Pošustové) působí takovou přesvědčivostí a věcností, jakou bychom stěží hledali v naší literatuře přelomu 19. a 20. století. (...) Vyznavači novodobých hororů vyznačujících se vřískotem, efektivně naporcovanými oběťmi, případně hyperrealisticky vyvedenými umrlci si nad knihou Tichým krokem kráčí strach zřejmě na své nepřijdou, ti ostatní se však mohou nechat unést jemným, plíživě neodbytným pocitem úzkosti a hrůzy, za nímž se často skrývá jen pošramocené svědomí.