Bahijské kandomble

(...) Bastidovým žákem a pak asistentem byl i pozdější brazilský prezident Fernando Henrique Cardoso, vzděláním antropolog. V předmluvě knihy vzpomíná na mimořádný dojem, jímž Roger Bastide působil díky své vzdělanosti a nonkonformitě, ale i na "nakažlivé zaujetí", s nímž prováděl terénní výzkumy a vyučoval. Podobně jistým a vstřícným dojmem působí také Bahijské kandomble, které je i proto jednou z nejlepších antropologických prací zásadního významu, jež jsme dosud mohli číst česky.

(...) Bastide nekreslí jen podrobnou mapu vzdáleného duchovního prostředí, ale konstruuje i klíč, jímž by ho pootevřel a vstoupil. V mysteriózním terénu se Bastide pohybuje jako doma, ale neztrácí přitom badatelský odstup evropsky školeného vzdělance, dobře obeznámeného s psychoanalýzou, strukturalismem a dalšími intelektuálními kulty pařížských kaváren i přednáškových síní. Jeho přístup je přímo protikladný romantickým vyznavačům archaických tajemství typu Carlose Castanedy, kteří se očarovaně hrouží do temných říší nepojmenovatelných instinktů. Zná je také, ale snaží se je objasnit.