Pojednání o zjeveních

Argo

Padesátý třetí opat kláštera v Senones sepsal roku 1746 pojednání o zjeveních pod tlakem toho, že „v posledních nejméně šedesáti letech se v Uhrách, na Moravě, v Čechách, ve Slezsku a v Polsku objevují dávno zemřelí lidé, kteří se vracejí do vesnic, mluví s lidmi, znepokojují živé, napadají lidi a zvířata, vysávají jim krev a působí jim nemoci.“ Ačkoliv svoje pojednání autor prezentuje jako pokus o nápravu „omylů, které mohou mít vážné důsledky“, a proto je „v zájmu církve vyvést z nich ty, kteří zjevení považují za skutečná“, svou erudicí, pečlivostí a výkladem jednak dosvědčuje stav myslí lidí po nedávno vyhaslém pronásledování čarodějnic, jednak přináší věcný a zcela světský pohled na takové pověry.