Tři studie o době Karla IV.

Velmi inteligentní a průbojná kniha, plná zajímavých interpretací a psaná s příjemným nadhledem. Poučeného čtenáře autorova metodologická vyzrálost sotva překvapí. Je ovšem nadmíru sympatické, že se Martin Nodl obešel bez prázdného rituálního vzývání módních historiografických trendů (které tak často tvoří pouze křiklavě barevnou fasádu tradicionalistických přístupů) a namísto toho sestavil skutečně zajímavou knihu. Zařazení tří tematicky jen volně provázaných esejů podle mě nepředstavuje žádnou vadu na kráse. Méně je někdy více, což platí (v dobrém) i pro předkládané inspirativní studie: svorník zde spíše než téma představuje způsob historikova přemýšlení o problémech středověké české historiografie (Karlova autobiografie, Dalimil, Zbraslavská kronika, 'kroniky doby Karla IV.', prokopské legendy etc.), problémech funkce a funkční transformace textů a zvláště přínosně vztahu textů a obrazů jako rovnocenných nositelů (často dosti posunutých) významů. Otazník snad vyvolává titul knihy, který možná až příliš demonstrativně souzní s právě probíhající karlovskou výstavou. Karlova osobnost se sice tu více, tu méně proplétá celým textem, přesto se nemůžu zbavit dojmu, že se v prvé řadě jedná o jakousi marketingovou nálepku. Celkově mi ale nezbývá než rozhodně trvat na tom, že vydání esejů v prestižní řadě Historické myšlení, u jejíhož zrodu sám Nodl v 90. letech stál, je naprosto oprávněné.