Kniha Anatomie lži - obálka

Anatomie lži

Autor: Brown Dan

Doporučená cena: 298,- Kč

přejít na detail knihy

Ukázka z knihy

Tvrdit, že ředitel Národního úřadu pro průzkum je člověk nenápadný a obyčejný, by znamenalo přehánět. Ředitel NRO William Pickering byl drobné postavy, měl bledou pleť, obličej, jaký vám neutkví v paměti, pleš a oříškově hnědé oči, které ačkoli hluboko pronikají do nejpřísněji střežených tajemství Spojených států, se podobají dvěma mělkým kalužím. Nicméně v očích svých podřízených to byl pan Někdo. Jeho sebeovládání a prostá životní filozofie se v NRO staly legendou. Vytrvalost a píle mu spolu se zvykem nosit střízlivé černé obleky vynesly přezdívku Kvaker. Tento vynikající stratég a příkladně zdatný pracovník řídil svůj svět jedinečným stylem. Jeho krédo znělo: „Zjisti pravdu. A pak jednej.“

Ve chvíli, kdy Rachel do ředitelovy kanceláře dorazila, telefonoval. Pohled na něj ji vždy znovu překvapil: William Pickering v žádném případě nevypadal jako člověk tak mocný, že může v kteroukoli denní i noční hodinu vzbudit prezidenta Spojených států.

Pickering zavěsil a pokynul jí, aby šla dál. „Posaďte se, agentko Sextonová,“ přivítal ji dosti stroze.

„Díky, pane řediteli.“ Rachel si sedla.

Odměřené chování Williama Pickeringa většinu lidí zneklidňovalo, ale Rachel byl vždycky sympatický. Pravý opak jejího otce… Přitažlivý zevnějšek neměl, osobní kouzlo postrádal, ale povinnosti plnil s obětavým vlastenectvím a vyhýbal se záři reflektorů, v níž se její otec tak rád předváděl.

Pickering si sundal brýle a zadíval se na ni. „Agentko Sextonová, před půl hodinou mi volal prezident. Ta věc se týká přímo vás.“

Rachel si poposedla. Pickering byl pověstný tím, že dokáže jít rovnou na věc. To to pěkně začíná, pomyslela si. „Doufám, že v některé mé zprávě není chyba.“

„Naopak. Vaši práci si prý v Bílém domě velmi pochvalují.“

Rachel si oddechla. „Co tedy chtěl?“

„Sejít se s vámi. Osobně. A hned.“

Zneklidněla ještě víc. „Osobně? Se mnou? Proč?“

„Zatraceně dobrá otázka. Nechtěl mi to říct.“

Tím Rachel zmátl dokonale. Nesdělit informace řediteli Národního úřadu pro průzkum je stejně nemyslitelné jako před papežem skrývat tajemství Vatikánu. Klasický vtip ve zpravodajských kruzích říká: Jestliže William Pickering o něčem neví, pak se to nestalo.

Pickering vstal a přešel k oknu. „Požádal mě, abych vás okamžitě kontaktoval a poslal za ním.“

„Hned teď?“

„Máte tu odvoz. Čeká venku.“

Rachel se zamračila. Prezidentova žádost ji sama o sobě vyvedla z míry, opravdu těžkou hlavu jí však dělalo něco jiného: viděla, že Pickering ztratil klid. „Zjevně k tomu máte výhrady.“

„To si pište, že mám!“ Takhle dával pocity najevo jen vzácně. „Prezident to načasoval průhledně jako nějaký zelenáč. Jste dcera muže, který ho v současné době dohání ve výzkumech veřejného mínění, a se s vámi chce soukromě sejít? To mi připadá mimořádně nevhodné. Váš otec by s tím názorem bezpochyby souhlasil.“

Věděla, že Pickering má pravdu; otec ať si klidně myslí, co chce. „Nezdají se vám snad prezidentovy důvody?“

„Přísahal jsem, že nynější administrativě Bílého domu budu poskytovat zpravodajskou podporu, ne že budu vynášet soudy nad její politikou.“

Typická pickeringovská reakce, uvědomila si Rachel. William Pickering se nikdy netajil s názorem, že politici jsou figurky, které se po šachovnici pohybují jen nakrátko; skutečnými hráči jsou muži jako sám Pickering – ostřílení profesionálové, kteří se touto hrou zabývají dostatečně dlouho, aby se na ni dovedli dívat s nadhledem. Jak se Pickering často nechával slyšet, dvě volební období v Bílém domě sotva stačí, abyste složitost světové politiky pochopili v širších souvislostech.

„Možná je ta žádost úplně nevinná,“ poznamenala Rachel v naději, že prezident by se nesnížil k nějakému lacinému předvolebnímu tahu. „Třeba potřebuje zpracovat výtah z nějakých citlivých informací.“

„Agentko Sextonová, nerad bych, aby to znělo shazovačně, ale když Bílý dům potřebuje kvalifikovaného sylabistu, má jich k dispozici zástup. Jestli jde o nějakou vnitřní záležitost Bílého domu, prezident by se neměl obracet na vás. A pokud je v tom něco jiného, měl by si zatraceně dobře rozmyslet, než si vyžádá sílu z NRO, když mi zároveň odmítne sdělit, na co ji chce.“

Pickering se o svých zaměstnancích vždycky vyjadřoval jako o silách, což celé řadě z nich připadalo nepříjemně neosobní.

„Váš otec chytil velice příznivý vítr,“ řekl Pickering. „Bílý dům je z toho zaručeně nervózní.“ Vzdychl. „Politika dokáže člověka dohnat k zoufalství. Když se prezident chce potají setkat s dcerou svého protivníka, nejspíš mu půjde o něco víc než o sylaby.“

Rachel zamrazilo. Pickeringova tušení se zpravidla ukázala do puntíku přesná. „Obáváte se, že Bílý dům se octl v tak zoufalé situaci, že chce do politiky zaplést i mě?“

Pickering chvíli uvažoval. „Nedá se říct, že byste své city vůči otci důsledně tajila, a tak lidé z prezidentova volebního štábu o určitém odstupu mezi vámi jistě vědí. Nepřekvapilo by mě, kdyby měli v úmyslu vás proti němu využít.“

„Kde to mám podepsat?“ přivítala ten návrh Rachel, ale žertovala jen napůl.

Pickering pro to neměl pochopení. Přísně si ji změřil. „Varuji vás, agentko Sextonová. Jestli máte pocit, že osobní vztahy s otcem ovlivní váš úsudek při jednání s prezidentem, pak vám důrazně radím prezidentovu žádost o schůzku odmítnout.“

„Odmítnout?“ Rachel se nervózně zasmála. „To přece nemůžu.“

„Vy ne,“ přitakal ředitel, „zato já ano.“

Při těch slovech jako by zahřmělo. William Pickering – muž malé postavy – dokázal vyvolat politická zemětřesení, když mu někdo zkřížil cestu.

„Z mé strany jde jednoduše o toto,“ řekl. „Zodpovídám za lidi, kteří pro mě pracují, a nerad vidím třeba i jen náznak nebezpečí, že by někdo z nich mohl být použit jako pěšák v politické hře.“

„Co mi tedy radíte?“

Pickering vzdychl. „Navrhuji, abyste se s ním setkala. Ale k ničemu se nezavazujte. Jakmile vám prezident řekne, co má za lubem, zavolejte mi. Jestli dojdu k závěru, že vás chce zatáhnout do nějaké špinavé hry, věřte mi, dostanu vás odtamtud tak rychle, že ani nebude vědět, kde mu hlava stojí.“

„Díky, pane řediteli.“ Rachel nad sebou cítila Pickeringovu ochrannou ruku, po níž tak často marně toužila u vlastního otce. „A prezident pro mě poslal auto?“

„To vysloveně ne.“ Pickering se zjevnou nevolí ukázal z okna.

Rachel k němu nejistě přistoupila a podívala se, kam jeho prst míří.

Na trávníku seděla tuponosá helikoptéra MH-60G PaveHawk, jeden z nejrychlejších vrtulníků, jaké kdy spatřily světlo světa. Stroj zdobily insignie Bílého domu. Pilot stál poblíž a právě se díval na hodinky.

Rachel se nevěřícně obrátila k Pickeringovi. „Bílý dům poslal PaveHawk, aby mě dopravil do Washingtonu? Vždyť je odsud sotva dvacet kilometrů.“

„Prezident evidentně doufá, že vás tím buď ohromí, nebo vystraší.“ Pickering si ji změřil pohledem. „Radím vám, nepřipusťte ani jedno, ani druhé.“

Přikývla. Ale už se stalo oboje.

 

Za čtyři minuty Rachel Sextonová opustila Národní úřad pro průzkum a nastoupila do čekající helikoptéry. Než se stihla připoutat, vzlétli a nad virginskými lesy vrtulník přešel do ostrého náklonu. Rachel z rozmazaných stromů pod sebou nespouštěla oči a zároveň sledovala, jak se jí zrychluje tep. Srdce by se jí bylo rozbušilo ještě rychleji, kdyby věděla, že do Bílého domu vůbec nedoletí.

 

 

… pokračování příběhu naleznete na 437 stranách knihy Anatomie lži.

Objednejte si knihu hned teď v internetovém knihkupectví Kosmas.cz se slevou 15%.

Napište vlastní komentář

Četli jste knihu Anatomie lži?
Tak neváhejte a napište vlastní komentář. Podělte se s ostatními čtenáři o své hodnocení.
Hodnocení
výborné
Nadpis recenze *

Váš komentář *

Vaše jméno

Město

Nejprodávaněj±í knihy
v±echny nejprodávaněj±í tituly
Kmenoví autoři
v±ichni kmenoví autoři
 
Brzy vyjde
v±echny připravované tituly
ARGO spol. s r.o.
Milíčova 13, Praha 3
tel.: +420 222 781 601

  Pokročilé hledání zasílání novinek