Hranice

McCarthy je nadaný spisovatel se smyslem pro detail a to je přesně to, co se mi na něm právě líbí. Tato kniha toto pravidlo opět potvrzuje a i když se na první pohled zdá, že nepřichází s ničím novým, opak je pravdou. Musím říct, že jsem si toto veledílo vychutnal možná o něco víc než Cestu. Nevím, možná to bylo tím, že Hranice v sobě nese větší poselství o člověku, než dříve jmenovaná Cesta. Mohu pouze doporučit.

Hranice je kniha ktorá s Vami zatrasie a prinúti Vás rozmýšľať o tom, čo ste doteraz prežili. Posvieti Vám do vnútra zistíte čo tam naozaj máte.

Hranice je kniha, která nejenže s přehledem překonala už tak dost vysokou laťku, kterou nastavili Všichni krásní koně, ale nasadila ještě vyšší. Bohužel se bojím, že po třetím díle už na nás atmosféra pohraniční trilogie nedýchne - každé McCarthyho dílo (tedy z těch, co zatím vyšly česky) je totiž unikátem a nelze tedy srovnávat např. Cestu s Hranicí, nebo dokonce s knihou Tahle země není pro starý. Vypadá to, že McCarthy se každým dílem snaží nabídnout něco nového a píše každou knihu odlišným stylem. Jestli se i zbytek jeho tvorby nese v takovém duchu, má velký potenciál vytvořit si širokou čtenářskou základnu.

Tuhle knihu jsem četla v době, kdy tady po McCarthym ještě ani neštěkl pes, tj. před deseti lety. Už v té době to bylo nadšení a údiv, že Argo nevydalo 3.díl trilogie... Hranici mám raději než Cestu. Smutek, smutek, smutek.

Mé druhé setkání s Mc Carthym. Opět vysoký standard. Občas skvělá poetika ztraceného světa, občas výborné dialogy a pár super hlášek. Prostě Mc Carthy. Nicméně po neuvěřitelném zážitku z Cesty je tento román o třídu níže.