Kniha Lord Mord - obálka

Lord Mord

Autor: Urban Miloš

Doporučená cena: 298,- Kč

přejít na detail knihy

Ukázka z knihy

„To neumíte chodit dveřma?“

„Rád bych, ale nelze poznat, které a odkud sem vlastně vedou. A tak jsem to vzal přes zídku.“

„Tyhle.“ Ukázal na dveře nízkého stavení, stísněného ve stínu vyšších domů. Zahrada byla součást rozlehlého dvora, uzavřeného ze všech stran. V jednom rohu se vršilo hnojiště a u něj stál dřevěný záchod.

„Ale z ulice se to nedá poznat. Do dvora vedou nějaké průchody, ale domek a zahrádku by tady nikdo netušil.“

„To je pravda,“ usmál se. Potom se zhluboka nadechl, průchodu vzduchu už nic nebránilo. „To je mocnej lék, co jste mi dal. Jak jste nás tady našel?“

„Jednou jsem sem zabloudil a zapamatoval si ty tři stromy. Pak mi to jeden člověk připomněl – řekl mi, že bydlíte právě tady. Jmenujete se Karafiát, nebo se mýlím?“

„Dalo se čekat, že nás někdo práskne,“ pokýval hlavou Karafiát a odplivl si.

„Takhle bych to nenazval. Šlo o přátelskou výpomoc.“

„A co mi teda chcete?“

No ano – co vlastně? „Nabídnout pomoc,“ odpověděl jsem nepříliš přesvědčivě. „Nebo něco takového.“

Stařec přimhouřil za brejličkami oči. „A proč byste to dělal? Vy jste lidumil?“

„To by bylo přehnané tvrzení. Jsem hrabě Arco.“

„Ten, co kupuje chudákům boty, co?“

„Když se naskytne příležitost, třeba i boty.“

„Nosí jim prášky, když mají záduchu.“

„Sám se musím léčit. Mám pro nemocné porozumění.“

„Vy jste ctnost sama. Tak to mě těšilo a zas někdy. Odejít můžete stejnou cestou, jak jste sem přišel.“ Otočil se a rázoval přes zahradu k domku.

„Počkejte přece.“ Došel jsem ho, vzal ho za loket a dovedl ho do stínu tří stromů.

„Podívejte se, Karafiáte, takovéhle jednání si nechte pro někoho jiného. Odtud se budete muset co nevidět odstěhovat, všechno se zbourá, celé ghetto, a kam potom půjdete? Ale já právě kupuji dům v zóně, kde se bourat nebude. A ten dům je docela velký. Až se nastěhuju, můžete tam s děvčetem bydlet.“

„Ale zatím jsme tady a je nám dobře.“

„Ano – teď. Ale co zítra? Nebo za týden?“

„To se vyřeší za týden.“

Jako bych mluvil do dubu. Ale pak mě něco napadlo. „Já vás nechci strašit, Karafiáte, ale tahle čtvrť není bezpečná. V okolí se staly dvě vraždy, v obou má prsty potvora, které se říká Masíčko nebo taky Kleinesfleisch… To chcete, aby to děvče skončilo v jeho pazourech?“

Svraskalá kůže na krku se mu napjala a ztratila svůj narudlý nádech. Takže jsem se strefil. „Masíčko, říkáte?“ opáčil roztřeseně. Jeho troufalost byla ta tam. „O tom jsem slyšel. Ale prej to byla šlapka, taková ta příležitostná, co jich tady ve městě máte stejně tolik co počestných ženských.“

„No a? Myslíte, že Kleinesfleisch tohle rozlišuje? Má strašně ostrý nůž a zabíjí na potkání.“

„Myslel jsem, že Žida by ušetřil.“

„Naopak. Masíčko není žadný golem. Nikdy nevíte, jestli vás uštří, anebo podřeže. Myslete na tu dívku – vidíte, jak je ta zídka nízká? Jak snadno jsem ji překonal? Představte si, že na druhé straně stojí Kleinesfleisch. Vidíte ho tam? Já ano. Natahuje ruku, dosáhne klidně až sem, mezi tři stromy. A to líbezné stvoření… Jakže se jmenuje?“

„Berenika.“

„A Berenika zrovna věší prádlo. Představte si ty bílé kusy postříkané její krví.“

Karafiát si zakryl oči. Zapálil jsem si dýmku, nabídl mu svůj tabák a čekal pod moruší, až se stařec vzpamatuje.

„Berenika nemá rodiče,“ zapukal z fajfky, „Ty zastupuju já. Přízvisko má po mně, Bereniku jsem jí vymyslel sám,“ dodal a jeho šedivý hlas na okamžik zbarvila pýcha.

„Jak se jmenovala původně?“

„Na tom nezáleží. Ona sama to neví.“

„Můžu ji vidět?“

„Chcete se asi podívat, jak jí sluší ty boty, co?“ zeptal se bezvýrazně.

„Ano.“

Zavedl mě do domku. Dívka seděla na stoličce u okna, tak, aby nás mohla po celou dobu rozhovoru na zahradě pozorovat, ale sama zůstala neviděna. Před sebou měla rozevřenou knihu. Od té teď vstala, přišla nám naproti, uklonila se, vzala mou ruku do dlaní a políbila ji.

Byla to jiná Berenika, a přece táž jako před vetešnictvím. Vlasy měla černé a lesklé, obočí taky, stejně jako řasy kolem velkých hnědých očí. Na sobě měla vyrudlé dívčí šaty s bílou zástěrou a na nohou ony botky od vetešníka. Tvář a krk, stejně jako ruce, jí v tmavé světnici bledě zářily.

Na okamžik jsem zapochyboval, jestli je skutečná.. Jestli ten starý Žid není konstruktér důmyslných mechanických loutek a teď se mi jednu nerozhodl předvést.

 

… pokračování příběhu naleznete na 361 stranách knihy Lord Mord.

Objednejte si knihu hned teď v internetovém knihkupectví Kosmas.cz se slevou 15%.

Napište vlastní komentář

Četli jste knihu Lord Mord?
Tak neváhejte a napište vlastní komentář. Podělte se s ostatními čtenáři o své hodnocení.
Hodnocení
výborné
Nadpis recenze *

Váš komentář *

Vaše jméno

Město

Nejprodávaněj±í knihy
v±echny nejprodávaněj±í tituly
Kmenoví autoři
v±ichni kmenoví autoři
 
Brzy vyjde
v±echny připravované tituly
ARGO spol. s r.o.
Milíčova 13, Praha 3
tel.: +420 222 781 601

  Pokročilé hledání zasílání novinek