Zlodějka knih

rok vydání – 2013
Doporučená cena je 298 Kč

Světový bestseller pro mladé i dospělé čtenáře.
Mladý australský autor sepsal silný, jímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující.
Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem. Vyšla poprvé v roce 2006, letos její prodej dosáhl 1 000 000 výtisků po celém světě.
Čtenáři oceňují Zusakovo vypravěčské umění, originální volbu vypravěče, poetický jazyk, zejména se však vyzvedává téma knihy. Druhou světovou válku a holokaust se Zusakovi podařilo originálně a působivě zprostředkovat i těm, kteří tu dobu znají už jen z literatury, filmů či z vyprávění. Líčí ji jednak pohledem vševědoucí a všudypřítomné smrti, jednak slovy dítěte, navíc dítěte žijícího v Německu, v poražené zemi. Zaměřuje se ale spíš na všední život v zázemí, do kterého válka jen pomalu a plíživě proniká.
Podle Zusakových vlastních slov ho k napsání knihy inspirovalo vyprávění jeho matky, která prožila válku v Mnichově a zažila bombardování města, a byla i svědkem scény, která získala důležité místo ve Zlodějce knih: městem prošel průvod Židů pochodujících do koncentračního tábora; jakýsi muž prý jednomu z nich podal kousek chleba a dostal za to pár ran důtkami od vojáka z eskorty. Kolem této scény, spojující laskavost a krutost, dvě krajní polohy lidské povahy, pak vyrostl obsáhlý příběh, který dokáže podmanit.

Překlad

Bibliografické údaje

EAN 9788025708637
ISBN 978-80-257-0863-7
Počet stran 528
Jazyk česky
Vazba brožovaná
Produkt kniha
Rozměry 12,5cm x 20cm
Vydání 2013 (2. vydání)
Nakladatel Argo

Celkové hodnocení

5 (15x)

Názory
čtenářů

Le Minh Tâm
5. 7. 2018

Román, jenž se Vám vryje do paměti. Jak plyne čas, …...

(...) Román, jenž se Vám vryje do paměti. Jak plyne čas, lze postupně sledovat malou Liesel, její nevědomost o nacistickém Německu a jeho vůdci, až po dospívající dívku, která je poznamenána ztrátami a nočními můrami v důsledku války. Autor tak čtenáře nutí přemýšlet o době, kdy nic nebylo samozřejmé, o vše se muselo bojovat a dny byly naplněny strachem. I po dočtení Vás knížka přiměje se myšlenkami vracet ke všem postavám, jež jste v průběhu četby poznávali a přemýšlet nad vším, co bylo v příběhu zachyceno.

Bočková Dana
26. 12. 2017

Nádherný, poeticky vylíčený příběh, který umí …...

(...) Nádherný, poeticky vylíčený příběh, který umí přiblížit pohled na válku ze značně neobvyklého úhlu.

HannyC
2. 11. 2017

Knížka o sympatické zlodějce, kterou prostě musíte …...

(...) Knížka o sympatické zlodějce, kterou prostě musíte milovat (knížku i zlodějku) :) ... i samotná paní Smrt je oběma unesena ... vypráví o nich s nepochopitelnou láskou a přátelským zaujetím ... což byste od paní Smrti asi nečekali ... příběh o životě ... který však není "šablonovým" vyprávěním o Německu, Židech a konci války ... je to krásný, smutný dětský příběh o hladu ... o hladu po všem ... tak jak to v mládí bývá ... a ano ... přiznávám, i já jsem si na konci knihy pobrečela ... ale krásně, smutně a dětsky :)

pampeliska25
8. 8. 2017

Neobyčejně vyprávěný neobyčejný příběh. Nikdy jsem nečetla …...

(...) Neobyčejně vyprávěný neobyčejný příběh. Nikdy jsem nečetla tak poutavou knihu o tak šílených událostech. Tak jasně podané pocity těch obyčejných lidských duší, které se v mnohém projevily v tom pravdivém syrovém světle právě díky tomu, že si sáhly na dno díky té krutosti, kterou válka a všechny okolnosti okolo ní oplývá. Už dlouho jsem nečetla knížku jedním dechem a tak, že jsem vnímala každičké slovo. Rozhodně stojí za přečtení a nespěchejte.

KaPe
27. 5. 2016

Silný příběh z toho druhého břehu...

(...) Příběhů o lidském životě polámaném díky válkám a ideologiím jsou spousty. Tady nám autor předkládá osud německé dívky vychovávané z ideologických důvodů v náhradní rodině uvnitř válkou zmítaného Německa. Nic není černobílé a autorovi se skvěle daří nesklouznout do hry, kde jsou jen "hodní" a "zlí". Jak je pro autora typické, kromě výborně vypointovaného příběhu perfektně dokumentuje vývoj hlavních postav za lidsky extrémní válečné situace. Nedivím se, že příběh zaujal pro filmové zpracování, které se, mimochodem, dle mého názoru docela zdařilo.

Ed Scapa
11. 3. 2014

Tohle napíše někdo jen jednou za život!!!...

(...) Dechberoucí, skromné. O obyčejných věcech s neobyčejnými lidmi. Krásné. Dojímající. Lidské. Hřející.Smutné.
Je až neuvěřitelné, že tak "zkušený" román napíše tak mladý spisovatel!!!

Virgitt
4. 12. 2013

Tak lidská Smrt...

(...) Četla jsem Posla a byla uchvácena. Četla jsem Zlodějku a nemohla ji odložit. Plakala jsem, bála se, nevěřila..., zasáhlo mě to přímo do srdce. Tak lidská, tak opravdová, ten poetický jazyk... Lidé čtěte!

Eliška, Beroun
9. 11. 2013

Skvělé čtení…...

(...) Zlodějka knih patří k těm knihám, ke kterým se můžete stále vracet a nikdy se Vám "neočtou". Je to krásně napsaná kniha o "nekrásné" době a především je to kniha veselá i smutná a chytrá zároveň.

Michael Babka
9. 9. 2013

Krajničky o Zlodějce knih...

(...) Tento objemný román z válečného Německa není zrovna vhodná četba na prázdniny, ale na druhou stranu si člověk při ležení na pláži bude víc vážit toho, co má. Většina čtenářů se shodne na tom, že jde o velmi silný příběh, který vás uchvátí. Jestli se na tom shodnou i literární kritici, je mi upřímně jedno. Vypravěčem není nikdo jiný než Smrt, která v oné době měla hodně napilno. Někdy ji cítíme jen v pozadí, někdy k nám a o sobě hovoří přímo. Malou Liesel Memingerovou, onu zlodějku, si zamilujete a budete s ní a jejími blízkými, byť "vyfasovanými" rodiči sdílet vzestup a pád velkého Německa viděný z pozice chudých obyvatel Himmelstrasse. Čtenář na jednu stranu pospíchá, aby zjistil, jak bude příběh pokračovat, jak dopadne, ale poetika textu ho nutí se vracet, číst věty znovu a vnímat krásu Zusakova jazyka. Válečná mašinerie je tu zachycena jen nepřímo, o to působivěji. Zlodějka knih ve vás zůstane ještě dlouho poté, co si přečtete "POSLEDNÍ VZKAZ OD VAŠÍ VYPRAVĚČKY: Lidi mě děsí."

lidunka1
6. 4. 2013

Neteř Julie...

(...) Jednou ráno mi přišla smska tohoto znění. "Teto, koupila bys mi k Vánocům kníku Zlodějka knih? Nemůžu bez ní žít." Tak teta, knihovnice, hned naklusala do knihkupectví a s radostí knížku Julii koupila.

Hana Hubková
5. 2. 2013

Nikdy nezapomenete...

(...) Nejlépe napsaný román za poslední roky. A to opravdu nepřeháním!
Jsem zvyklá číst o válce a hrůzách koncentračních táborů, ale tohle mě tak dostalo, že jsem musela knihu často odkládat a chodit se projít na čerstvý vzduch, abych to doslova "rozdýchala". Vtáhlo mě to zcela, originální stavba románu napětí a atmosféru působivě umocňuje.
Vypravěčka Smrt je hluboce lidská, citlivější než lidé kolem. Z celého vyprávění dýchá smutek a krása člověčenství.
Určitě nikdy nezapomenete.

Matiášová Iva
3. 2. 2013

Sympatická Smrtka....

(...) Knihu jsem dočetla k ránu. Nebylo možné ji ke konci odložit. Kolem postele zůstal koberec ze slzavých kapesníčků.
Za svoji originalitu a zvláštní náboj vděčí "Zlodějka knih" hlavně své průvodkyni příběhem. Smrti.
Tahle vypravěčka vám bude čím dál bližší a nakonec někde uvnitř budete mít dojem, že takováhle Smrt opravdu je, že má srdce a není (díky za to) vůbec lidská.
Je neuvěřitelné, že kniha s tématem Druhé světové války se může číst tak lehce.
Příběh snadno klouže a vy si začnete myslet, že to prostě musí dobře skončit.


Magda Zdena Schmidt
18. 10. 2012

Druhá nejlepší kniha mého života...

(...) Tou první je Modlitba za Owena Meanyho od Irwinga. Jsou si totiž dost podobné. I Zlodějka knih ukazuje, že nic nedělá člověk nadarmo, všechno má nějaký smysl. Jen smrt ne. A smrt si stěžuje, jak těžké má povolání. Nedivím se jí. Odnášet miliony duší v náručí v tak smrtícím tempu. Duší lehkých jak pírko, s nejtěžším možným osudem. Druhá světová válka je samo o sobě silné téma. Když přidáte nacistické Německo, jedenáctiletou dívku v adoptivní rodině a jednoho Žida ve sklepě, je zaděláno na velký příběh. Bude-li vypravěčem sama smrt, bude vás opravdu mrazit. A brečet budete, to mi věřte. Co mě těší? Že smrt má taky srdce. Je v tom jistá útěcha.

Lenka
27. 8. 2012

Kniha, kterou nelze jen přečíst...

(...) Tato kniha se navždy zapíše do mého srdce. Tak silný a působivý příběh ve vás musí nechat otisk. Je to kniha, o které se vám po přečtení nechce mluvit, protože vám jednoduše chybí slova a protože by se vám také mohl rozklepat hlas. Je to kniha, která vás nutí popřemýšlet a kterou nechcete vrátit zpět do knihovny.

Alena Poncarová
18. 7. 2012

Doporučuji...

(...) Je to perfektní knížka nejen pro dospělé, ale i pro děti. Trochu jsem se bála válečného tématu, ale nakonec mě to tak pohltilo, že jsem přečetla jedním dechem a půjčila dál, aby z toho měli co nejvíc i mí známí. Rozhodně doporučuji všem, je to perfektně napsané a úplně vás to vtáhne do děje. To, že vypravěčkou je de facto smrt je hrozně zajímavý prvek, který Markus Zusak perfektně využil ve prospěch čtenáře. Uvidíte sami.

Anonym nehodnoceno
10. 8. 2010

Kniha, která bolí…...

(...) Nádherná kniha, dočetla jsem včera v noci, a až do rána jsem na ni myslela...pětkrát jsem se byla podívat na své dítě v postýlce a modlila se, aby nic takového nezažila...

Peťanka, nehodnoceno
29. 7. 2010

Úžasné...

(...) Zlodějka knih ví, jak se zapsat do srdce čtenáře. Krásná kniha, mám pocit, že lepší jsem nečetla x)

Gabča, nehodnoceno
3. 4. 2010

Dokonalá...

(...) Celkově se vyhýbám tématu 2. světová válka, jelikož mi je z lidí a té krutosti, které napáchali zle. Bojím se toho. Jenže s touto knihou to bylo jiné. Zaujala mě na první pohled a já neodolala. Hned po pár stránkách mě naplno pohltila. Je citlivá, reálná a působivá. Nezalekněte se její tloušťky. Přečíst si ji stojí za to. Je to jedinečný zážitek a kniha vás naplno ohromí.

jinu.vidnerova@seznam.cz, Jindřiška Ulčová, Mladá Boleslav nehodnoceno
27. 3. 2010

Ke zlodějce knih…...

(...) Náhodou jsem vstoupila do knihkupectví a v úúúplně jiné sekci, než kam by zlodějka zapadala, jsem ji našla odloženou, v sekundě jsem ji měla v ruce a v druhé jsem ji platila u kasy, tak rychle a bez přemýšlení jsem si knihu ještě nevybrala. Ohromila mě, okouzlila , pohltila, poděsila, dojala i rozplakala. Báječná, poutavá a i když vyprávěna Smrtí, nesmírně lidská.

Anonym nehodnoceno
3. 3. 2010

Skvělé…...

(...) Jedna z nejlepších knih, kterou jsem v poslední době četl...

Přečteno jedním dechem?

Tisíce nerozhodných čtenářů bezradně bloudí mezi tituly. Nechte jim tu recenzi a nenechte je zoufat.

Nepovinné
Nepovinné