Můj děda nebyl nácek

Kniha se věnuje problematice kolektivní paměti a kolektivního vzpomínání v německých rodinách,
mluví o době nacismu a holocaustu, líčí generačně podmíněné obrazy a představy o „třetí říši“.
Autoři ji napsali na základě rozhovorů s rodinami a jednotlivými příslušníky tří generací. V rodinné
paměti se nacházejí především příběhy o utrpení vlastních rodinných příslušníků za pronásledování,
teroru, války, bomb a zajetí, přičemž tato témata jsou v rodinách zprostředkována jako fakta.
„Nacisté“ ve vlastních rodinách neexistují: „Dědeček nebyl nacista.“ Ve svých textech autoři dospívají k
šokujícímu zjištění, že vzpomínky na holocaust mají v paměti německých rodin jen velmi omezené
místo.

Ohlasy a odkazy:

"Děda nebyl komouš - historická lekce" - recenze, Petr Zídek, LN, 17. 7. 2010

"Minulost skutečně živá ve vzpomínkách na Třetí říši" - recenze, Boris Hokr, Knihožrout, 17. 8. 2010

"H. Welzer, S. Mollerová, K. Tschuggnallová: Můj deda nebyl nácek" - minirecenze, Stanislav Šulc, E15, 6. 8. 2010

"Můj děda nebyl nácek Pro uši" - Marie Blažková, Proglas - Knihovnička, 24. 9. 2010

"Týden v kultuře: Filip Huněk o knize Můj děda nebyl nácek" - rozhovor s překladatelem, Jana Klusáková, CRo1, 15. 8. 2010 (začátek rozhovoru v 25:15/1:00:19)

Sestříhaný záznam ze křtu knihy zde.