Pí a jeho život

rok vydání – 2013
Doporučená cena je 189 Kč

Po tragickém ztroskotání japonské nákladní lodi Tsimtsum, převážející bývalého ředitele zoo s rodinou i jeho zvířata z Indie do Kanady, se na rozbouřené hladině Tichého oceánu pohupuje osamělý záchranný člun. Posádka člunu se skládá z hyeny skvrnité, zebry (se zlomenou nohou), samice orangutana Bublinky, dvoumetrákového bengálského tygra – a šestnáctiletého indického chlapce jménem Pí. Kulisy jsou připravené pro jeden z nejpozoruhodnějších anglosaských románů současnosti.,

Yann Martel se narodil v roce 1963 do rodiny kanadských diplomatů ve španělské Salamance, díky práci svých rodičů však vyrůstal postupně na Aljašce, v Kostarice, Mexiku, ve Francii a v Kanadě. Pochází z literárně velmi činné rodiny: jeho otec získal v roce 1965 Cenu generálního guvernéra za nejlepší francouzsky psanou básnickou sbírku a jeho strýc byl uznávaným kritikem v québeckém deníku La Presse. V rodině se mluvilo francouzsky, Yann Martel však píše výhradně v angličtině. Svou literární kariéru započal v roce 1991 povídkou Fakta v pozadí případu Roccamatiových z Helsinek (The Facts Behind the Helsinki Roccamatios), která se později stala základem stejnojmenné sbírky (vydalo Argo 2005). Roku 1996 vydal Martel svůj první román Vlastní já (Self), s nímž se dostal do užší nominace na kanadskou cenu pro nejlepšího debutujícího autora Canada First Novel Award. Za svůj druhý román Pí a jeho život (Life of Pi, 2001) získal cenu Hugha MacLennana za nejlepší román roku a v roce 2002 prestižní britskou literární cenu Man Booker Prize. Kniha byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků a v roce 2012 se dočkala úspěšného filmového zpracování (režie Ang Lee). Následoval román We Ate the Children Last (2004), v roce 2010 pak vyšla kniha Beatrice a Vergilius (Argo 2010). V současné době žije v Montrealu a pracuje na svém dalším románu.

Bibliografické údaje

EAN 9788025708156
Počet stran 352
Jazyk česky
Produkt kniha
Vydání 2013 (1. vydání)
Nakladatel Argo

Celkové hodnocení

3,5 (6x)

Názory
čtenářů

Jana
21. 5. 2013

Nekonečná kniha...

(...) Knihu jsem téměř nebyla schopná dočíst. Po nekonečném úvodu, který vás umoří úvahami o náboženství, lacinými přirovnáními a rádoby-moudrými postřehy, přichází až nepříjemně surová (a také nekonečně dlouhá) scéna líčící boj o holý život, autor zde bohužel nenechává příliš prostoru pro čtenářovy vlastní úvahy či jakoukoli obrazotvornost. Vše nám předkládá jasně a přehledně naservírované, leckdy až s jistou dávkou demagogie. Ačkoli v závěru se celý příběh knihy relativizuje a tím pádem se konečně dočkáme něčeho zajímavého, něčeho, o čem snad budeme moci i přemýšlet, celá filosofie, kterou nám zde autor předkládá, rozhodně patří spíše k prvoplánovým pseudopravdám.

Peterson
26. 1. 2013

odporná kniha...

(...) Autor se velmi naléhavou formou snaží čtenáře vyprovokovat k zamyšlení, občas agituje, káže, nudí, omílá dokola to stejné. S odporem jsem se prokousal až k závěru. Ta kniha nepotěší, tváří se jakoby něco sdělovala, podle mě je to výtvor choré mysli. Postupně přitvrzuje, přidává další a stále nechutnější obrazy. Když už jeden příběh s jistou úlevou (no konečně) skončí, začne příběh nový, ještě mnohem hnusnější, autor tlačí na pilu, doslova odřezává lidské maso. V knize jsem nenašel nic pozitivního, nic laskavého, tolik negativní energie vtěsnat do jedné knihy, opravdu slušný výkon.

Ilona
28. 10. 2012

Nádhera...

(...) Jak proboha dokázal autor napsat něco tak originálního a fantastického zároveň. Po přečtení anotace (před lety) jsem se ušklíbla. Při čtení jsem se autorovi tisíckrát omlouvala a omlouvám se do dnes. Jedinečný čtenářský zážitek.

i002449
23. 1. 2012

Proč ta metafora?...

(...) Pro mě neuvěřitelně sympatická kniha a ještě sympatičtější bylo setkání se samotným autorem Yannem Martelem na jeho autogramiáde v Luxoru. Autor tam mj. odpověděl na otázku z publika, proč psal o zvířatech. Odpověď byla v podstatě dech beroucí obecná pravda, a to, že:"Některé věci byste o lidech nikdy nenapsali, ale pokud píšete o zvířatech, jde Vám to poměrně snadno." Když se vyjadřoval k pitomé k otázce, jak by měl čtenář knihu uchopit, jeho odpověď byla opět skvělá: "To záleží na tom, zda-li věříte v Richarda Parkera." Moc doporučuji, přečtete jedním dechem.

Kateřina Langová, Teplice nehodnoceno
18. 5. 2011

pravopisné chyby...

(...) Velmi mě mrzí, že po přečtení knihy v originále jsem zakoupila dva české výtisky, abych tak úžasným příběhem potěšila rodinu a při zběžném prolistování jsem narazila na gramatickou chybu.

Jirka, Východní Čechy nehodnoceno
21. 1. 2010

Zvláštně krásné...

(...) Kniha stojí na geniálním nápadu - soužití tygra a chlapce na člunu uprostřed Atlantiku. Po většinu času mě kniha fascinovala. Kdybych měl hledat mouchy, tak bych nemusel ten rozvláčný začátek o náboženství a občas mi to na tom moři přišlo už zdlouhavé. Asi bych to o padesát stran zkrátil. Ale jinak - skvělé

Kateřina, praha nehodnoceno
22. 9. 2008

psychologie...

(...) Je to složitá knížka... a bylo těžký ji pochopit, ale když vám s tim někdo pomůže, nebo sami přijdete na to jak to všechno je, tak je to úžasný dílo.

Kelvi, Hradec Králové
20. 1. 2008

Představa...

(...) Hezký fiktivní román. Připadá mi celkem originální, ze začátku trochu nudný, ale v druhé části nabírá napínavost a spád. Prostřednictvím něho snadno nahlížíme do nitra člověka bojujícího o přežití, který za žádných okolností neztrácí víru.Jediné, co jsem nepochopila, byl ten vznášející se ostrov. Bavila jsem se o této knížce s kamarádkou.V diskuzi jsem se dostaly ke zmíněnému ostrovu.Tvrdila, že ten ostrov byl Pího výplod psychiky, neboť byl na konci svých sil,umíral, stejně jako tygr, a usilovně si přál hojnost vody a jídla.Já jí odporovala tím, že z představy se nenají a obzvlášť ne tygr, který se do stejného stavu dostat nemůže.Ale vlastně kdo ví, jak to Martel myslel?Asi jen on sám to ví a tím nám dává možnost chápat vše podle svého pohledu na svět.Je na nás čemu uvěříme.Martel to mohl napsat proto, že to podle vědeckého hlediska je nnemožné a věština lidí v té chvíli ztrací důvěru.Možná,že ten ostrov byl skutečný.Byla bych velmi vděčná za vaše nazory ohledně nejen toho ostrova.

S.K., Ústí n.L. nehodnoceno
27. 7. 2006

Filozofie na západě...

(...) Jste-li čtenářem filozofických (či spíše filozofujících) románů západní civilizace, pak je tato kniha dobrou volbou. Namátkové srovnání si dovolím s Alchymistou, který nadchl podobně. Na naše podmínky však myslím jde o příliš jednoduchou filozofii, spíše fiktivní realitu, která je spíše příběhová než úvahová. Ale jde zcela nepochybně o knihu zajímavou, spíše však literárně než filozoficky. Mé doporučení však má, a to i v originále, jelikož její jazyk je velmi dobře srozumitelný a hemingwayovsky jasný.

Petr B., Praha nehodnoceno
2. 3. 2006

Vřele doporučuji...

(...) Ač jsem o této knize věděl od jejího vydání, její anotace mě příliš nezaujala. Lákala na výklad náboženství a světa zvířat, což zase nelákalo mě. Přesto jsem se s odstupem času do knihy začetl ... a byl jsem doslova okouzlen a uchvácen. Nemá význam rozebírat obsah, neboť ten je mnohovrstevný, a každý si v knize najde své. Dle mého, jedna z nejlepších knih posledních let.

Markéta Jansová, marketa.ja@volny.cz, Beroun nehodnoceno
9. 4. 2005

Stojí za přečtení...

(...) Tuto knihu jsem přečetla jedním dechem, nešlo to jinak. Je opravdu moc hezky napsaná a udržuje čtenáře v neustálém napětí. Ikdyž mi bylo 'už jasné' jak příběh dopadne, vše vzalo jiný konec, který mi opravdu vyrazil dech a ještě chvíli jsem jen tak seděla a přehrávala si vše znovu do kola. Určitě se k ní ještě někdy vrátím a všem potenciálním zájemcům ji jenom vřele doporučuji.

Eliška F., Trutnov nehodnoceno
20. 1. 2005

K zamyšlení...

(...) Myslím si, že je to skvělá knížka. Mě osobně přispěla k pochopení různých náboženství. Docela mě děsí představa být v kůži Pího. Nerada bych přišla o celou svou rodinu. Jinak mě to uchvátilo. Bylo to napínavé, zábavné i poučné. Stojí za přečtení a zamyšlení. Hodně se v ní skrývá.

mk, Bratislava nehodnoceno
21. 6. 2004

Precenovane...

(...) Kniha je napisana jednoduchym jazykom a je takmer cela zalozena na linearnom pribehu, preto sa deja nedotknem a odporucam necitat ani recenzie (casto len prerozpravany obsah vratane pointy), aby ste sa nepripravili o prekvapenia. Vacsinu citatelov kniha nadchne a nesklame ani scitanych fajnsmekrov, ak budu mat na pamati, ze je to 'len' kvalitne odpocinkove citanie na jeden zatah, miestami zabavne, miestami napinave, miestami poucne. Nie je to malo, ale ani nic prevratne, jeden-dva naozaj dobre (a povodne) napady.

Branwen,
1. 5. 2004

Doporučuji všem přemýšlivým a silným povahám...

(...) Kniha se rozjíždí pomalu, skoro nenápadně, řekli byste až nudně, ale pak přijde opravdová smršť - děje i emocí! A na závěr, když už si chcete skoro odfouknout a knížku zavřít, vás praští do hlavy ještě jednou. Tuhle knihu by si žádný přemýšlivý čtenář neměl nechat ujít - ale potěší i milovníky divoké zvěře. :-)

Přečteno jedním dechem?

Tisíce nerozhodných čtenářů bezradně bloudí mezi tituly. Nechte jim tu recenzi a nenechte je zoufat.

Nepovinné
Nepovinné