Recenze v médiích

Vyrovnat se s hrozným zážitkem z teroristického útoku v pařížském koncertním sále Bataclan nepomohla autorovi ani tato tvůrčí terapie. Fred Dewilde nicméně chce jazykem komiksu doplněným o stránky evokující ilustrované deníkové zápisy podat svědectví o tom, co přesně se tehdy stalo. A také prozradí, co ho zachránilo.

Mají Češi svou obdobu Supermana? Mnoho kandidátů není. Jedním může být legendární Pérák, jehož historii a současnost důkladně představuje etnolog Janeček.

Sympatické vyprávění filmové historičky Terezy Czesany Dvořákové o prvopočátcích filmu a o vynálezech, které mu předcházely, zaujme zvídavého dětského čtenáře i povedeným grafickým zpracováním a několika technickými návody, jež náš recenzent v drtivé většině prověřil.

Novinka globálního bestselleristy zprvu nudí opakovanými motivy i vypravěčskými fintami, v závěru se však vydá nečekaným směrem. Jen je otázka, bude-li ona změna žánru Brownovým fanouškům vyhovovat.

Cizí život je jako zvíře přicházející za šera na kraj lesa tehdy, když samo chce, a pak opět mizí. Kafkův citlivý i potutelný životopisec, německý literární historik Reiner Stach, v prostředním díle své monumentální trilogie políčil na jedno pětiletí Kafkova života. A vylíčil je náramně poutavě.

Ve správné povídce se buď nestane nic, nebo se v ní stane vše. A nejhorší jsou béžové příběhy… Autor veleúspěšné knihy Podivn‎ý případ se psem zabrousil do povídkového žánru. V debutové sbírce Pád výletního mola se radikálně odchyluje od své předchozí tvorby.

Při líčení cesty evropské společnosti od zákopů první světové války k Osvětimi a kobercovým náletům se britský historik snaží nejen postihnout, ale i vysvětlit úpadek „do propasti barbarství“.

Působivý černobílý komiks německého ve Francii tvořícího výtvarníka začíná jako variace na Lovecraftovy horory, ale postupně se proměňuje v tajuplnou mystiku.

Mohou války kromě toho, že vytváření nových zbraní může stimulovat technický pokrok a že někteří vojáci v nich zakusí extrémně silné prožitky, přinášet něco pozitivního? Britský historik Morris tvrdí, že ano. Kniha zdaleka nepojednává jen o válčení, ale také o lidské potřebě sociální organizace a o naší odlišnosti od zvířat i robotů. A také o naší podobnosti těm prvním.

Laura Lindstedtová patří k výrazným postavám finské literární scény. Její postmoderní román Oneiron obsahuje prvky prvotřídní severské vyšinutosti a zapadá do trendů současné finské literatury, v níž se často střídají vypravěči a styly, prvky krásy a ošklivosti. Kniha byla oceněna prestižní cenou Finlandia a obstojí i v měřítku současné evropské literatury.