Recenze v médiích

Klasik literatury pro děti, liberecký rodák Otfried Preußler, sesbíral třicet devět pověstí, které se tradují napříč Německem, ale i v oblastech jeho rodného česko-slezského pomezí. Všechny příběhy spojuje příjemně tajuplný, někdy až strašidelný nádech, stejně jako fenomenální vypravěčský styl, který nadchne malé i odrostlejší čtenáře.

Erotické komiksy se čím dál častěji objevují v českých knihkupectvích. Jejich charakter se pohybuje od jemných náznaků až k explicitním scénám na hranici pornografie. Dva letošní svazky demonstrují spíše onu jemnější verzi.

Kunsthistorička Hannah za sebou v Bostonu nechává stíny minulosti a vydává se do Florencie, která jí učaruje. Začne studovat osudy mystiček italského středověku a renesance, které si v rámci své sebetrýznivé duchovní cesty odpíraly jídlo a měly tak s Hannah mnoho společného.

Kvantová teorie a komiks? Proč ne! Kniha vzešlá ze spolupráce teoretického fyzika a nadějného mladého kreslíře ukazuje, že i poměrně složité téma se dá tímto způsobem přednést až překvapivě srozumitelně, navíc s využitím prostředků, jež klasické popularizační knížky postrádají.

Román Možné násilí izraelského spisovatele Drora Mišaniho otevírá nový kriminální případ detektiva Avrahama Avrahama. Mišani se spíše než na komplikovanou zápletku zaměřil na psychologii postav a jejich osobní příběhy. A čtenáře staví před otázky, na které ani sám detektiv nezná jasnou odpověď.

Norové byli na dary okolních vod odkázáni odjakživa. Vývoj technologií v mnohých oblastech přírodu zdánlivě překonal, síla moře je však stále stejná a člověk se před ní musí pokorně sklonit i dnes. S respektem, obdivem i touhou překonat jeho výzvy přistupuje k oceánu i norský spisovatel Morten A. Strøksnes.

Týká se evoluce jen živé přírody, nebo ji lze aplikovat i na systémy neživé? A lze-li, jedná se o povrchní analogizování dvou odlišných procesů, nebo za vším stojí v jádru totožný princip? Jak může evoluční smýšlení přispět k řešení problémů táhnoucích se od ekonomických záležitostí přes reformu školství až po palčivé otázky typu rychle rostoucí lidské populace? Nejen tím se ve své nové knize zabývá známý britský popularizátor. Výsledek je i přes jisté výhrady v mnoha směrech (r)evoluční.

Knud Rasmussen, jehož socha v nadživotní velikosti krášlí kodaňské pobřeží u prominentní čtvrti Charlottenlund, představuje dodnes ikonu dánského cestovatelství. Rasmussenův přínos pro povědomí o grónské kultuře nemá ve světě obdoby, ačkoli od jeho polárních cest uplynulo už přes sto let.

Co když van Gogh nespáchal sebevraždu? Jak se mohlo stát, že část jeho obrazů v Musée d’Orsay je padělek, a co když měl na konci života poměr s dcerou svého lékaře, doktora Gacheta, údajného obdivovatele impresionistů? Jean-Michel Guenassia předkládá lehce melodramatickou verzi posledních dvou měsíců umělcova života na pozadí věrohodně vykresleného fin de siècle.

Hned v poúnorovém období sestrojila StB důmyslný a nákladný plán, jak chytit každého, kdo by chtěl opustit republiku. Mnohé oběti ani později při soudním procesu nevytušily, že zabředly do šalebných intrik.